1. Sloka:
Na majku jsem veřejnej nepřítel číslo jedna
Vodraz společnost, vobraz života je moje hudba
Mentalita bojovníka, nejsem žádnej přizdisráč
Hraju to furt stejně, neřešim to, kdo je protihráč
Jebat převlíkání kabátů, vode mě to nečekej
Jestli jsi jen malej pes, tak na mě radši neštěkej
Něco už mam za sebou, mnohem víc mam před sebou
I když se věci dojebou, jsem furt pravdivej před tebou
Chce to koule, kurva, mít takovou kuráž
Hodně zmrdů zradilo svý jako Jidáš
Ale město nikdy nespí, takže karma si je podá
Až budou hledat slitování, všude samá voda
Lyriku mam hlubokou, můžeš se do ní ponořit
Pravda září jako maják v temnym moři plnym lží
Nesnaž se to zpochybňovat, ani nemáš jak
Tohle je můj život, ty, co mě znaj, ví, že je tak

Refrén:
Je to tak, je to tak, držím se faktů
Je to tak, je to tak, dávám pravdu do svejch řádků
Je to tak, je to tak, držím se faktů
Je to tak, je to tak, dávám pravdu do svejch řádků

2. Sloka:
Dobře vážim svoje slova, protože znám jejich sílu
Vždycky stojim hrdě za svym, před kymoliv, bez rozdílu
Držim se svejch zásad, proto mam furt čistý svědomí
Vybral jsem si těžší cestu, čest je pro mě jít po ní
Ne vždy je to dokonalý, stejně toho nelituju
Scénář k tomu napsal život, já to jenom reflektuju
Nehraju to na image, nezmizim jak Snapchat
Ten řádek je klíčovej, jako by měl hashtag
Nepřisel jsem sbírat lajky, proto je to autentický
Temnej rytíř týhle scény, kontroverzní jako vždycky
Vážim si zmrdů, který to maj stejně hozený
Už vod prvního dne do doby, než skončíme v podzemí
Mrdám na kecy vo tom, co nám není souzený
V žilách mi proudí krev leadera, takže mluvim za ty svý
Nesnaž se to zpochybňovat, ani nemáš jak
Tohle je můj život, ty, co mě znaj, ví, že je tak

Refrén:
Je to tak, je to tak, držím se faktů
Je to tak, je to tak, dávám pravdu do svejch řádků
Je to tak, je to tak, držím se faktů
Je to tak, je to tak, dávám pravdu do svejch řádků

1. Sloka:
Zvednul jsem se z popela, stejně jako se zvednul Fénix
Dost věcí je jinak, ale ty hlavní jsou pořád stejný
Pořád mi to jebe, všechno dělám podle sebe
Proto překonávám level, jako další mladej rebel
Cejtim se jak novej člověk proč bylo tak dlouho ticho?
Hip hop mi zlomil srdce, teď jsem přišel dobít vrchol
Stejně se furt beru jako cizinec ve vlastní zemi
Někdy mi přijde že mejm, textům nikdo nerozumí
Proto ani nedocení. Moje slzy krev a pot
Měli by si začít všímat, když chtěj soudit můj život
Rap je moje zpověď, jenže to jim asi nestačí
Proto je tak těžký úspět když tě nikdo netlačí
Cejtim se jak Jay - Z když ho nikdo nechtěl upsat
Tak to nechám běžet jak Marpo než příjde úcta
Jednou budu legenda, proto mi můžeš říkat Fénix
Rapper, kterej shořel, povstal a míří na vrchol scény

Refrén:
Zvednul jsem se z popela jak Fénix
Když se ke mně svět votočil zády
Život někdy servíruje zlej mix
S tím počítám, když si dělám plány
Zvednul jsem se z popela jak Fénix
Když se ke mně svět votočil zády
Život někdy servíruje zlej mix
S tím počítám, když si dělám plány

2. Sloka:
Naháněl jsem dokonalost jenže se to nedalo
Byl jsem z toho šílenej stejně to bylo furt málo
Přepsal jsem tisíc řádků, nemoh jsem nic dokončit
Tak jsem to všechno spálil, potom zmizel do píči
Neměl jsem co říct. Cejtil jsem se strašně prázdnej, víš
Každej další den, jsem se cejtil ještě prázdnější
Slyšel jsem ty trendy, jenže jsem je nemoh cenit
Byl jsem z toho mimo, jak se hip hop moh tak změnit
Prej jsem staromódní, doba je trochu jiná
Zfetovaný rappeři mumlaj vo ňákejch píčovinách
Kurva co to je?! Kde kdo z těch zmrdů je falešnej
Stejně jim to blbci žerou, tak je kde kdo úspěšnej
Nasrat na ně, zaslouží si jen vztyčenej prostředník
Cením jenom kvalitu, i kdybych zůstal poslední
Já doslova hořim pro rap… Není to jenom fráze
Fénix musí nejdřív shořet… Pak příjde tahle fáze

Refrén:
Zvednul jsem se z popela jak Fénix
Když se ke mně svět votočil zády
Život někdy servíruje zlej mix
S tím počítám, když si dělám plány
Zvednul jsem se z popela jak Fénix
Když se ke mně svět votočil zády
Život někdy servíruje zlej mix
S tím počítám, když si dělám plány

Refrén (Noemi):
Potřebuju vydechnout
Než mě město zas pohltí
A já si budu muset vzpomenout
Na svět plnej starostí
Potřebuju vydechnou
Než mě město zas pohltí
A já si budu muset vzpomenout
Na svět plnej starostí

1. Sloka (Matt Shadow):
Někdy je toho už vážně moc, toho stresu je kolem mě vážně dost
Někdy nemůžu spát třeba celou noc, takže potom je to vážně šílenost
Rychlej a zběsilej, městskej život, zkurvenej kolotoč, žádnej limit
Čas je vzácnej, vážim si ho, ale chci vypnout, aspoň chvíli
Nalejvám whisku, zpomalim tempo, nechávám čas jenom tak plynout
Nadechnu moment, vydechnu vibe, ten dým kolem nechávám rozplynout
Chci zapomenout na problémy, tvářit se, že je všechno okey
Zapomenout, že ňáký chyby, ty se prostě nevodpouštěj
Na uši nasadim Beats by Dre, chci slyšet jenom tenhle beat
Jsem jako v rauši, nevnímám svět, když svět mě nechce pochopit
Nevadí, ani se neprosim, vážně, mam to v píči, nech mě bejt
Nechci hrotit žádný drama, už musim tu špínu smejt
Další panák, pak další panák, dokud nejsem úplně faded
Čistim si tim hlavu, plavu v tom bazénu jako Kendrick
Rudý voči, vidim rozmazaně, začíná to všechno splívat
Jediná pointa týhle chvíle je totální chill out

Refrén (Noemi):
Potřebuju vydechnout
Než mě město zas pohltí
A já si budu muset vzpomenout
Na svět plnej starostí
Potřebuju vydechnou
Než mě město zas pohltí
A já si budu muset vzpomenout
Na svět plnej starostí

2. Sloka (Matt Shadow):
Vodhodlanej zmrd, zvyklej žít, jako by nemělo přijít žádný zejtra
Proto chci taky tu chvíli zapít, jsem vděčnej za to, že pořád dejchám
Zatímco nahánim život, hledám smysl, snažim se držet vodstup
Chycenej v pasti společnosti, vyzývám karmu, striktní přístup
Chci bejt volnej a svobodnej, jako ten pták, co si lítá na vobloze
Jednou za čas, mít tu možnost, jen tak někam do tmy zmizet
Pozorovat to město v klidu, bejt fascinovanej reflektory
Jedinečnost je v okamžiku, co zmizí jak Insta story
Nasaju do sebe maximum z týhle exkluzivní atmosféry
Je to stav mý mysli, kterej mě nechá poznat další sféry
V klidu a míru, cejtim se pak jako ryba ve vodě
Zvyknul jsem si bejt samostatnej a jsem s tim vážně v pohodě
Jsem chladnokrevnej, proto nevnímám, jak mě z toho světa často mrazí
A rozhodně to není jedna z těch zkurvenejch klišé frází
Všechno je cool, jedu Zen jak Ektor, tenhle shit je fakt hlubokej
Pořád si dokážu udržet nadhled, takže je všechno furt okey

Refrén (Noemi):
Potřebuju vydechnout
Než mě město zas pohltí
A já si budu muset vzpomenout
Na svět plnej starostí
Potřebuju vydechnou
Než mě město zas pohltí
A já si budu muset vzpomenout
Na svět plnej starostí

1. Sloka:
Jako bych to slyšel znova, nedá se to ignorovat
Říká mi to zvláštní slova, hlavně nemám pochybovat
Nenávidím tolik lidí, že bych to snad zvlád udělat
Pro mě jsou to prostě zmrdi, co se může tím podělat?
Začal jsem se ztrácet, kolem je Černočerná tma
Jako narkoman po dávce, dotknul jsem se svýho dna
Proto ďábel se dal do práce, nabídka je výhodná
Jenže co když je to zrádce a Stáhne mě do pekla?
(Soustřeď se) Pořád to slyšim mluvit
(Víš, co chce) Abych vyrovnal svý dluhy
(Vem spravedlnost do svejch rukou, jako jí vzal Punisher)
Z toho bude velkej problém, nevíš vo čem žvaníš, huh?
(Ty víš, že vim, vždyť jsi u toho byl tenkrát sám)
To nebyla moje vina, nemoh jsem jinak, přísahám
Ty hlasy v mojí hlavě, kvůli nim jsem neměl chvíli klid
Bylo to tak zmatený, jen tim se to dalo vyřešit
Prej pomsta je pocta a nejlíp chutná za studena
Cesta je trestat a srazit je na kolena
Sžírá mě to zevnitř, nic už nemůže bejt jako dřív
Je to jako noční můra, copak je to kurva hřích?
Prostě jenom zavřu voči, nikdo neví, jak mi je
Když v představách to skončím, přestanou hrát tóny Rekviem
Příjde ti to zvrhlý, vždyť by si to ten zmrd zasloužil
Ať po mně hodí kamenem, kdo po tom nikdy netoužil!

Refrén:
Jsem rozpolcenej… Poznáš mojí skrytou osobnost
Jsem rozpolcenej… Nedokážu potlačovat zlost
Jsem rozpolcenej… Já už nevim, co je skutečnost
Jsem rozpolcenej… Skrejvám se jak Tajná společnost
Jsem rozpolcenej… Poznáš mojí skrytou osobnost
Jsem rozpolcenej… Nedokážu potlačovat zlost
Jsem rozpolcenej… Já už nevim, co je skutečnost
Jsem rozpolcenej… Skrejvám se jak Tajná společnost

2. Sloka:
Došlo to tak daleko, až se to vymklo kontrole
Fascinován bolestí, tak jako doktor Mengele
Nosim si jí uvnitř, už to prostě musim dostat ven
Měl bych jít na terapii, než to špatně dopadne
Když nedostanu prášky, možná příjde Drsný sbohem
(Komu by to vadilo, když Sin City je všude kolem?)
Nevim, co to kurva bylo, znělo to jak lidskej řev
Mam totální vokno, všude po rukách mi teče krev
Nespal jsem už druhou noc, možná, že trochu blouznim
Možná, že to není mnou, jenže zlo se mnou souzní
Zní to jako paradox, když z utrpení mam radost
Je návykový jako koks, nechci skončit, nemám dost
Jako bysem cejtil dotek Temný strany Síly
Je to zvrácený a intenzivní a pořád to sílí
Nemůžu to kontrolovat, dej mi ještě chvíli
Dokud ve mně ještě ňáký zbytky příčetnosti zbyly
Snažim se ty střípky posbírat, ale nezdá se
Že by mi to mohlo pomoct, abych došel ke spáse
Takhle to dál nejde, kdo je kurva ten chlap v zrcadle
Nic nedává smysl, začínám se cejtit už fakt zle
Prostě jenom zavřu voči, nikdo neví, jak mi je
Když v představách to skončím, přestanou hrát tóny Rekviem
Příjde ti to zvrhlý, vždyť by si to ten zmrd zasloužil
Ať po mně hodí kamenem, kdo po tom nikdy netoužil!

Refrén:
Jsem rozpolcenej… Poznáš mojí skrytou osobnost
Jsem rozpolcenej… Nedokážu potlačovat zlost
Jsem rozpolcenej… Já už nevim, co je skutečnost
Jsem rozpolcenej… Skrejvám se jak Tajná společnost
Jsem rozpolcenej… Poznáš mojí skrytou osobnost
Jsem rozpolcenej… Nedokážu potlačovat zlost
Jsem rozpolcenej… Já už nevim, co je skutečnost
Jsem rozpolcenej… Skrejvám se jak Tajná společnost

1. Sloka:
Chtěl jsem to dostat ze sebe ven, emoce, příběhy, myšlenky
Kde kdo poznal, co je můj svět, ale stejně se šířej ty doměnky
Hejteři vo mně spekulujou, házej špínu, chtěj mě zdeptat
Chceš znát pravdu, kdo je Shadow? Najdeš mě venku, přijď se zeptat
Já nejsem fiktivní postavička ani pojebanej výplod marketingu
Proto mam pořád ten čistej štít, když budeš chtít řešit mojí hudbu
Hledím si svýho, žádnej kalkul, nechci se do toho namočit
Neříkám lidem, co chtěj slyšet, nechci se nikomu zavděčit
Radši ať mě nenáviděj za to kým jsem, než bejt fake, jen aby mě milovali
Byla by to hanba, kdybych byl slavnej, ale moji lidi by mě takhle nepoznali
Jenom voni totiž maj ten nárok na to, aby mohli soudit moje kroky
Zásadovej zmrd, ano kámo, hrotim ty zásady dlouhý roky
Znám cenu toho, co dělám, ale věř mi, nedám se koupit, já nejsem takovej
Nebudu se měnit, mám top ambice, nejsem ničí votrok, výměnou za prodej
Poslouchej, v první řadě to musí bejt podle mě, pak ať přijdou ty míče
Všichni, co souděj a neznaj můj příběh, tak ať táhnou do píče

Refrén:
Tohle… Je můj svět… Pro haters v něm není místo
Slyšej… Mý jméno… Už dávno maj vo všem jasno
Neznaj… Můj příběh… A stejně mě hovada souděj
Neví… Co příjde… Stejně mě dokola zkoušej
Tohle… Je můj svět… Pro haters v něm není místo
Slyšej… Mý jméno… Už dávno maj vo všem jasno
Neznaj… Můj příběh… A stejně mě hovada souděj
Neví… Co příjde… Stejně mě dokola zkoušej

2. Sloka:
Jsem umělec a rap je pro mě víc, než jenom hudba, víš, je to terapie
Takže, kdo nepochopil, co tím chci říct, nikdy nepochopí ani to, jak mi je
Proto neřešim cizí názory, stačí mi jen, že se nemusím za nic stydět
Zvedám ten prostředník do vzduchu, aby byl pro všechny hatery vidět
Jsem imunní vůči těm anonymům, co vo mně vypisujou netu ty moudrosti
Prej mě maj v píči, hatujou mocně, stejně ze mě voči nikdy nespustí
Copak to neslyší? Že já nejsem ten, kdo by hrozně stál vo jejich uznání
Stejně tak nemam deprese, že jenom skutečný pochopí to poslání
Někdy je to těžký ten feeling vyjádřit, potom tu flow hledám hrozně dlouho
Přepisuju pořád ty řádky, vracim se zpátky, vidim to všechno tak slow mo
Dávám tomu hlubší význam, takže klidně tomu říkej svatej Grál
Dar nebo prokletí, sám se ti přiznám, někdy jsem v šoku, jak ten track hrál
Jak to pak všechno tak zapadlo do sebe, dává to perfektní smysl
Prachy a čísla jsou vedlejší, byznys mi ještě furt nevovlád mysl
Jak jsem řek V první řadě to musí bejt podle mě, pak ať příjdou ty míče
Všichni, co souděj a neznaj můj příběh, tak ať táhnou do píče

Refrén:
Tohle… Je můj svět… Pro haters v něm není místo
Slyšej… Mý jméno… Už dávno maj vo všem jasno
Neznaj… Můj příběh… A stejně mě hovada souděj
Neví… Co příjde… Stejně mě dokola zkoušej
Tohle… Je můj svět… Pro haters v něm není místo
Slyšej… Mý jméno… Už dávno maj vo všem jasno
Neznaj… Můj příběh… A stejně mě hovada souděj
Neví… Co příjde… Stejně mě dokola zkoušej